„Vzpomínejme na ni jen v dobrém.Byla matkou a manželkou…byla to žena,která měla právo žít jen do dneška,“dořekl kněz poslední větu a pozůstalí chodili k hrobu.
První tam šel Severus,společně s Tomem.Jen co došel k hrobu,začal plakat.Nikdy neplakal.Dokonce ani když mu zemřeli rodiče.Ale teď…Chiqui miloval.Nemohl tam prostě jen tak stát a dívat se,jak tam
leží a nehýbe se.Nedýchá.
„Chiqui.Cos mi to proboha udělala…cos to udělala!!!“
Chtělo se mu ječet.Chtělo se mu vraždit.Voldemort…může za to že Chiqui zemřela.Zabil její matku a Chiqui z toho…
„Ty jedna hnusná bestie!Ty zrůdo!“ křičel na celý hřbitov.
„Severusi,uklidni se.Přece nebudeš vyvádět kvůli Voldemortovi.On za to nestojí,“snažil se ho Brumbál uklidnit.
„Vy mě nemáte co utěšovat.Měl jste si svou ženu hlídat.Chiqui by žila!“ vyjel Snape na Brumbála.
„Vím,že jsi moc smutný.Věř,že vím,jak ti je,“řekl Albus a položil Severusovi ruku na rameno.
Snape ji s nechutí shodil dolů.
„Vy vůbec nevíte jak mi je!Vám…vám nikdy Voldemort nezabil celou rodinu a ještě k tomu dvakrát.Vám ne.Ale ...“
Severus opět neměl daleko k pláči.
„Máš pravdu.Nikdy mi nezabil dvakrát rodinu.Nezabil,protože nemohl.Já měl jenom jednu.Měl jsem jenom Minervu a Chiqui.O obě jsem sice přišel,ale navždycky budou v mém srdci,stejně jako v tvém a Tomově,“řekl a Severus musel uznat,že má pravdu.Nikdy na Chiqui nezapomene.
„Přece se nestaneš vrahem,jako on.Nenávidíš Voldemorta a chceš se mu podobat?“rozmlouval dále Snapeovi ten hrůzný čin.
„Ne.Nechci se mu podobat.Chci ho zničit.Pak,až bude mrtvý,nebudu se mu moci podobat,když on dávno bude pod trávníčkem,“řekl Severus,chytl malého Toma za ruku a vedl ho pryč ze hřbitova.
Už tam nemohl vydržet ani minutu.Všechny ty soucitné Brumbálovy kecy…k čemu to je?Aby ho ještě víc zdeptal?
„Tati,kdy přijede maminka?“zeptal se Tom,který si myslel,že maminka odjela za babičkou a brzy přijede.
„Oh…už brzo Tomíku,“řekl jeho táta a vedl ho dále před hřbitov,protože zastávka byla až dále u obecního úřadu.