„Tati!Tati!“ volal malý rudovlasý chlapec na svého otce,který se právě rozvaloval na pláži.
„Ano?Co je Tome? “ zeptal se znuděně Tomův táta.
„Tati,ve škole mi říkali,že prej ten zlej pán,kterej zabíjí moc lidí,není normální.Že je to čaroděj.“
V tu chvíli na pláž přišla krásná,mladá žena.
„Mamí,slyšela jsi co jsem říkal taťkovi?On mi nevěří.Když jsem mu to řek,ztuhnul a začal se na mě tak divně dívat.“
„Tatínkovi asi není dobře.Běž si hrát domů,já už si ho pohlídám.Běž,“ řekla a postrčila malého chlapce kupředu.
Ten se rozběhl a za chvíli už byl doma.
„Miláčku,co ti říkal Tom?“ zeptala se svého manžela.
„Mluvil o Voldemortovi.Prý jim ve škole říkali,že je čaroděj,“ řekl a podíval se na svou ženu.
„Víš,že jsem na kouzelníky zanevřel toho dne,co mi zabili rodinu.Byl jsem u nich ještě docela dlouhou dobu...ale....,“žena mu dala ruku na ústa.
„Pšt.Už nic neříkej.Nemluv o kouzelnících,“řekla a muž ji políbil.
Našel novou rodinu,rodinu,kterou už nechce ztratit.Už nechce.
„Tak pojď.Už bude oběd,“vzala ho za ruku a vedla k domu.
Ten den bylo krásné počasí a slunce svítilo až do osmi večer.Tomova maminka právě chystala večeři,když tu zazvonil zvonek.
„Jdete tam někdo,nebo mám jít já?“zavolala do obýváku,kde se ostatní dívali na televizi.
„No jo furt,“řekl Tomův táta a šel otevřít.
Ve dveřích stál....kdo jiný než Albus Brumbál.
„Brumbále,co chcete?Říkal jsem vám přece,že už nechci mít s magií nic společného,“řekl majitel domu.
„Severusi,víš přece,že tě Voldemort brzy najde.Nemůžeš se stále vydávat za mudlu.A kromě toho,musím říct Chiqui něco důležitého,“řekl Brumbál a podíval se na Snapea očima,schovanýma za půlměsícovými brýlemi.
„Kdo je to Seve?“volala Severusova žena z kuchyně.
„Chiqui,drahoušku.Jak se máš?“volal Brumbál na svou dceru.
„Tati?Co tady děláš?“zeptala se Chiqui udiveně a šla do vstupní haly.
Jakmile svého otce uviděla,skočila mu do náruče.
„Tati.Tati,tak ráda tě zase vidím.Jak se máš?A co máma?“
Brumbál se na svou dceru smutně usmál.Všimla si,že mu ty jiskřičky v očích nějak pohasly.
„Víš Chiqui,Voldemort….on….byl u nás doma a …. pohřeb je v pátek ve čtyři.“
Chiqui se na něj zamračila.
„To si děláš legraci.Máma přece…máma nemůže být mrtvá.Ona ne.Skvělá Minerva McGonagalová Brumbálová ne.“
Sotva to ale dořekla,svalila se k zemi.Asi omdlela….snad.
