HP-fanfiction

                                           Cesta do Bradavic 

    Rudovlasá dívka postávala na nástupišti 9 ¾ a čekala na svojí nejlepší kamarádku Angeliku Lotrovskou, která už tu dávno měla být, protože vlak za chvilku odjížděl. A ona tu pořád nebyla. Teprve když  to chtěla dívka na nádraží vzdát a  nastoupit do vlaku, protože vlak za pět minut odjížděl, uviděla ji jak prochází přepážkou, která oddělovala nástupiště 9 a 10. Jakmile uviděla rudovláska velmi hezkou černovlasou dívenku začla na ní mávat jak divá.

   ,,No kde jsi?Myslela jsem, že už nepřijdeš. A budu muset jet bez tebe,“ oznamovala jí rudovláska se smaragdově zelenýma očima.

   ,,Nebudeš tomu věřit, ale zaspala jsem. To by bylo, kdybych zmeškala mojí poslední jízdu do Bradavic, co?“ smála se Angelika, které to přišlo směšné. Zvuk píšťalky se ozval a rudovlasá dívka, jménem Lily Anne Evansová jí pobídla, aby nastoupila, jinak jim ten vlak opravdu ujede. Ale jak vlak procházely, neviděli žádná volná místa. Jenom dvě byla poloprázdná. V jednom seděl Severus Snape se svým kamarádíčkem Luciusem Malfoyem. Toto kupé ihned zamítly, protože sedět ve společnosti těchto dvou, to radši sníst plnou mísu švábů. Oba byli, tak povrchní. I když se Lily Snapea před nedávnem zastávala. Bylo jí ho líto, když ho James a spol. šikanovali. Avšak on jí kvůli tomu ještě nadával. Řekla si, že on jí za to nestojí. A v druhém seděl Sirius Black, Remus Lupin a Peter Pettigrow. Holky se podivily, kde asi nechali Pottera, ale nějak to nestudovaly. V podstatě jim to bylo jedno. Prošly ještě jednou celý vlak a narazily na kupé kde si právě čtyři děvčata balila kufry a odcházela.

   ,,Můžeme si sem sednout?“ zeptala se Angelika.

   ,,Jo, právě odcházíme k Siriusovi Blackovi,“ Angelika zaslechla jeho jméno a protočila oči v sloup. Minulý rok odolala právě Siriusi Blackovi, ale pěkně si jí to vymstilo, protože jí asi po měsíci a půl opustil, kvůli jiné holce. ,,Tak si to tam užíte,“ popřála jim Angelika a zabrala si místo u okna. Lily si položila kufr a omluvila se, že musí na chvilku do prefektského vagónu.

   Lily vešla do vagónu prefektů a nemohla uvěřit vlastním očí stál tam totiž James Potter a bavil se s prefekty z nižších ročníků. Lily je zavřela a znovu otevřela, ale James Potter tam stál pořád. ´´ To se mi snad jen zdá ´´ pomyslela si a vstoupila do kupé.

   ,,Á, Lily právě přišla.“ Ohromená Lily se ohromila ještě víc, než předtím, protože jí Potter řekl Lily a ne Evansová. ´´ Co se mu asi stalo přes prázdniny, že mi říká Lily? No, to teď nebudu řešit ´´

   James ji seznámil s tím co právě řekl prefektům. Ona snad ani nemohla uvěřit, že to co jim řekl by ji možná ani nenapadlo.

***

   ,,Konečně jsi tady, už jsem si myslela že se tu ukoušu nudou. Tak co, kdo je druhým primusem?“ ptala se Angelika Lily, která právě přišla.

   ,,Potter,“ dostala ze sebe. Angelika vytřeštila oči. Přeptala se ještě jednou a pak až tomu uvěřila. ,,Tak to je vostrý,“ vypadlo z ní a politovala Lily, která Jamese z celého svého srdce nenáviděla. Aby černovlasá dívenka, kterou Lily ,,přejmenovala“ na Anne, zavedla řeč jinam vyzvídala o dovolené na které byla Lily s rodinou.

   ,,Lily, byli v Itálii nějací hezcí kluci? Hezčí než Potter?“ vyzvídala Angelika.

   ,,Nebylo to nejhorší. Vlastně, byli moc hezký. Než James jsou přece všichni hezčí,“ odpověděla jako by to byla samozřejmost.

   ,,A našel se nějakej na vztah?“ ptala se dál.

   ,,Jo, s jedním jsem to zkusila. Byl tak milej, pozornej a taky krásnej. Chceš vidět jeho fotku? Vzala jsem jí sebou, abys ho zhodnotila. Byl z Německa, jmenoval se Helmut.“ Angelika vyprskla smíchy. ,,Helmut? To je krásné jméno,“ předstírala.

  ,,Ale pro Němce je to normální jméno. Já vím, že je to jméno hrozný, ale koukni na něj.“ Z kufru vylovila fotku na které byla ona a Helmut. Angelika jí shlídla a musela přiznat, že ten kluk je opravdu pěkný. ,,A je to vážný?“ vyptávala se dál. Lily kousla do housky, kterou měla sebou. ,,Ani ne, to víš on bydlí někde v Německu. A nevím jak by překousl, že jsem čarodějka. Schválně jsem na to svedla řeč. A nepovídal o tom moc nadšeně.“

   ,,A jak jste se dorozumívali?“ ,,My se ani moc nedorozumívali slovy, jako ústy,“ mrkla Lily a myslela na Helmuta. Ty jeho oči, rty, pusa. ,,Tak to jo.“

   Při cestě je přišlo pozdravit pár spolužáků. A taky jejich spolubydlících na pokoji. Potom velmi oblíbená paní s vozíčkem, ve kterém měla jídlo a dobroty. Lily a Angelika s toho nakoupily, že by to normálně nesnědli ani za dva dny. Ale protože ví, že je to naposled chtěli si to prostě užít…

***

   ,,Prváci ke mně,“ volal hlas hajného bradavické školy Rubeuse Hagrida. Velmi milého poloobra. ,,Ahoj Hagride“ přiběhly k němu Lily a Angelika a milého poloobra objaly.

   ,,Taky vás rád vidím holky, tak co jaký byli prázdniny?“

   ,,Super, ale už nám ty Bradavice scházeli. Je zvláštní tu být poslední rok,“ ujmula se slova Lily a koukla se na bradavický hrad  a pozemky.

   ,,No, radši jděte, aby na vás zbyl kočár. Uvidíme se ve škole.“ Dívky Hagridovi zamávaly a vydaly se ke kočárům. Kočáry byly pro 7 lidí. A děvčata měli takovou smůlu, že si chtít nechtít musely sednout s James Potter a spol. ´´ To zas bude cesta ´´ pomyslela si Lily Evansová, když nastupovala do kočáru. Raději si sedla vedle Siriuse Blacka, než vedle otravného Jamese Pottera, přezdívaným Dvanácterák. Angelika a Lily zatím nezjistily, proč mají takové přezdívky. Ale řekly si, že na to během roku přijdou. Sirius byl totiž Tichošlápek, James Potter Dvanácterák, Remus Lupin Moony a Peter Pettigrow Červíček.

   ,,Tak co jaký byli prázdniny?“ vyptával se Remus Lupin. Podle Angeliky a Lily nejinteligentnější a nejrozumnější.

   ,,No, jelikož jsme neměla na očích Pottera a Blacka, byli skvělé. Ale jakmile jsem uviděla je, tak mě ta radost přešla,“ odpověděla Lily.

   ,,Evansová, to snad ne. A já myslel, jak jsem ti scházel. A to jsme ti ani trošku nescházel?“ ptal se Lily Potter.

   ,,Ne, nescházel, abych řekla pravdu, tak jsem si na tebe ani nevzpomněla,“ Lily trefila na Jamesovo slabé místo.

   ,,To jsem si snad ani nezasloužil, nemyslíš?“ Lily pokrčila rameny a dál to nepitvala. Angelika se pomyslela, že poslouchat ty dva je někdy lepší než celé divadlo.

   ,,On totiž tady James myslel jenom na tebe,“ řekl Sirius a James po něm střelil pohledem.

   Šestice studentů vystoupila z kočárů a rozdělilo se na dvě skupinky. Samozřejmě na Lily a Angelika a na Jamese Pottera, Siriuse Blacka, Remuse Lupina a Petera Pettigreva.

   ,,Konečně jsme se jich zbavily co?“ neodpustila si Angelika. Lily jí na to přikývla. Spolu a za hluku došly do Vstupní síně, kde už byli všichni profesoři a skoro všichni studenti.

   Jakmile přišel poslední žák. Studenti usedli a čekali až od stolu vstane profesorka McGonagallová. Po chvilce se toho dočkali. Profesorka se zvedla od stolu a šla pro prváky.

Asi tak po minutě vešla profesorka s vystrašenými prváky do Vstupní síně. Snad stovky párů očí studentů k nim vzhlédlo.

   V tom se Moudrý klobouk rozezpíval.

 Za dávných dob tu byli čtyři osoby.

Co poznamenaly svět.

Já Moudrý klobouk z Bradavic tě zařadím

kam máš jít,

Možná půjdeš do Mrzimoru,

kde kladou velký důraz na mravnou sílu,

není jim neznáma ochota a čest a vždy

Ti rádi pomohou.

Nebelvír zas očekává od tebe odvahu

a mají dobré srdce.

Ve Zmiozelu se ničeho neštítí, aby došli

do cíle.

Do Havraspáru tě pošlu tehdy,

pokud máš bystrou hlavu a důvtip.

Takže pokud máš tyhle vlastnosti

rád Tě tam pošlu.

Neboj se a dej si mě na hlavu

Já ti povím, do jaké koleje půjdeš.

   Moudrý klobouk dozpíval a celá Vstupní síň začla tleskat. Profesorka McGonagallová se ujmula slova: ,,Až přečtu Vaše jméno, nasadím Vám na hlavu Moudrý klobouk. Ten Vám řekne do jaké koleje půjdete.“

   ,,Anabel Boltrová.“

   ,,Mrzimor,“ dívka si oddychla a šla ke stolu Mrzimoru, odkud se ozýval potlesk.

   ,,Michael Cinovský,“ třesoucí chlapec se posadil na stolečku a profesorka McGonagallová mu dala na hlavu Moudrý klobouk. Ten vykřikl Nebelvír. Lily se zamyslela na to,když zařazovali ji. Jsi velmi chytrá a nadaná. Jsi i bystrá, ale já tě pošlu do Nebelvíru. Lily si uvědomila, že už je na zařazení polední kluk.

   ,,Nemo Zikmund.“

   ,,Zmiozel.“

   Brumbál povstal a popřál jim dobrou chuť. Na stole se objevilo spousta jídla a všech možných jídel. Když všichni dojedli Brumbál povstal znovu. ,,Milí žáci Bradavic,

Vítám Vás v novém školním roce. Doufám, že se Vám tu bude líbit. Abych nezapomněl, vstup to Zapovězeného lesa je VŠEM studentům zakázán.No a teď si jděte lehnout do svých postelí. Dobrou noc,“ všichni se dali do jídla. Když všechno jídlo na stole zmizelo, Brumbál znovu povstal. ,,Dobrou noc,“ popřál studentům Brumbál.Studenti odcházeli do svých ložnic. Angelika se odpojila od Lily, která musela s James Potterem odvést nové studenty Nebelvíru.

   Angelika došla k portrétu Buclaté dámě. ,,Znáš heslo?“ ptala se. A sakra! Pomyslela si Angelika. ,,Heslo je KOKOS,“ ozval se někdo za jejími zády. Angelika se otočila a za ní stál Remus Lupin. ,,Díky,“ usmála se na něj. Angelika se usadila k ohni a vedle ní i Remus Lupin.

   ,,Kde jsou ostatní?“ zeptala se ho, protože vidět jen jednoho bez ostatních se stávalo je málo kdy.

   ,,Sirius někde lítá s Peterem. No a James je tu za chvíli s Lil.“ V tom se portrét Buclaté dámy otevřel a z něj houf prváků. V čele šel James a Lily. Ukázali jim ložnice a posadili se k Remusovi a Angelice.

   ,,Angeliko, jdeš si lehnou? Já jsem strašně unavená. Škoda, že ta postel není vyhřívaná.“

   ,,Já tě rád zahřeju,“ tak to se ozval James. Lily protočila panenky a šla k dívčím ložnicím. Následovala jí i Angelika.

   ,,Dobrou Remusi,“ popřála naschvál Lily jenom Remusovi dobrou noc. James se na ní zašklebil, ale raději nic neříkal. Nechtěl se s ní hádat hned první den co jsou ve škole.

   Lily s Angelikou vešli do svého pokoje, kde už byly jejich spolubydlící.

   ,,Nazdárek holky,“ pozdravila je automaticky Angelika. Nataša a Nicol jí místo pozdravu kývly hlavou. Lily, Angelika, Nataša a Nicol si ještě do půlnoci vyprávěli zážitky s prázdnin.

***

   James Potter a Remus Lupin šli najít své kamarády. A tak trochu tušili kam mají jít. Byla to kuchyň. Kam šel Sirius Black hlavně kvůli pití. Sirius Black byl zvláštní. Byl moc pěkný, chytrý, ale jeho slabost byly holky. S žádnou to nevydržel víc jak 3 měsíce. A nějak zvlášť to nepociťoval. Za týden měl další. A tak to šlo pořád dál.

   Remus Lupin řekl heslo hrušce, která otvírala dveře kuchyně. Hned zahlédli Siriuse a Petera v hloučku domácích skřítků. Ti jim podávali ohnivou whisky a mnoho dalšího pití. Siriusovi svítila očka jak malému klukovi, který dostává dárky k Vánocům. Sirius spatřil Jamese a Remuse. Přiběhl k nim a začal jim ukazovat všechny ty lahve, které si od skřítku vzal. A že jich nebylo málo. ,,To je co? Přece musíme oslavit ten začátek školního roku, ne?“ prohodil jako by to byla samozřejmost. ,,Tichošlápku, to máš pravdu. Úplnou pravdu. Ale nemyslíš, že už to přece jenom stačí?“ zeptal se ho Remus. Sirius pokrčil rameny, vzal si od skřítků poslední flašku, poděkoval jim a spolu s Peterem, Jamesem a Remusem odešli do svých ložnic. Naštěstí nepotkali školníka Dirta a ani školní strašidlo Protivu.